Scénáře budoucnosti

Metoda je založena na vyprávění, popisu možných stavů budoucnosti. Nejde tedy o odhad, plán budoucnosti, ale o popis možného vývoje, který je určen klíčovými trendy nebo událostmi. Více než o přesné plány jde tedy o inspiraci o vytvoření alternativ, které mohou inspirovat ke strategickým rozhodnutím a strategickému plánování. Scénáře tedy popisují, co se může stát, za jakých předpokladů se to může stát a jaké to bude mít důsledky.

Originální název metody: Scenario Building Exercise

Popis

Scénáře vycházejí z prostředí filmu a divadla. Jde o sepsání příběhu, který spojuje současný a budoucí stav. Pro obsah příběhu jsou důležité souvislosti mezi základními trendy, důležitými událostmi a potenciálními rozhodnutími. Metoda příběh spojuje v konzistentní text. Ten ukazuje důsledky určitých potenciálních dějů určených tzv. hybnými silami. To mohou být vlivy typu ekonomického růstu, změn legislativy, změn technologií apod. Deskriptivní scénáře popisují možné budoucí události a trendy na základě alternativních předpokladů. Normativní scénáře popisují, jak je možné ze současnosti dosáhnout žádoucího budoucího stavu. Scénáře staví na nelienárním myšlení. Jejich využití je vhodné zejména pro analýzu komplexních jevů či událostí, kde je časový horizont relativně dlouhý. Výsledkem procesu jsou obvykle 2 nebo 4 variantní scénáře.

Popis cílů metody

Metoda má za cíl formou příběhu popsat možný vývoj, možný stav v budoucnosti, který může vzniknout na základě vybraných rozhodnutí, událostí apod.

Cílová skupina

Vedení organizace, firmy, vláda, ministerstvo aj.

Kroky

1. Určení klíčového problému, rozhodnutí nebo zkoumané oblasti
2. Určení hlavních hybných sil v místním prostředí (mikroprostředí)
3. Určení hlavních hybných sil v širším kontextu (makroprostředí)
4. Výběr klíčových hybných sil (určení pořadí sil podle důležitosti a nejistoty)
5. Sestavení základních parametrů scénáře (rozvojových os „budoucího světa“)
6. Zformulování základů scénáře
7. Formulace důsledků scénáře
8. Výběr indikátorů a ukazatelů
9. Konzultace scénářů s vnějšími pozorovateli (organizátory, odběrateli výsledku)
10. Formulace odsouhlasené strategie a implementačního plánu
11. Prezentace scénáře a přijatých rozhodnutí

Zdroje a pomůcky

• Organizační tým
• Experti, konzultanti
• Facilitátor procesu

Kvalitní scénáře jsou vždy:

• hodnověrné
• vnitřně konzistentní
• zajímavé a inspirativní
• ovlivňující rozhodování

Příklady, zkušenosti, literatura apod.

• Herman Kahn, On Thermonuclear War, 1960
• Martin Půček (ed.), Manuál prognostických metod, Slon, 2006
• Martin Potůček a kol., Putování Českou budoucností, 2003

Export do PDF