Proč participovat?

Tento portál se věnuje participaci, různým participativním přístupům a metodám. Ať už se s tímto tématem setkáme v jakékoliv podobě, nevyhneme se některým základním otázkám: Co to znamená participovat? Proč bychom tak měli činit? A má to vůbec smysl? Odpovědět na ně si musí každý sám. My nabízíme na následujících řádcích alespoň krátkou inspiraci...

Beznaděj aneb nemá to smysl

Představte si následující situaci: Jdete po ulici a potkáte kamaráda, kterého jste delší čas neviděli. Na chvíli se zastavíte a povídáte si. Proberete běžné otázky: Jak se máš? Co v práci? Co rodina? A jak už to tak bývá, prohodíte i pár slovo o politice. Kamarádovi stoupne tlak, na chvíli se rozčílí, přidá i pár ostrých slov, a když se trochu uklidní, dodá: Ale co bych se rozčiloval, nemá to smysl. Já nic nezměním a oni si tam stejně dělají, co chtějí. O lidi nemají zájem. Je vám to povědomé? Ano? Většina z nás totiž podobnou situaci zažila, případně jí alespoň byla svědky.

Potřebujeme změnu?

Spolu s tímto pocitem, který je různým způsobem a často uměle přiživován, se objevují názory, že je třeba změny. Zásadní změny. Proč zásadní? Protože dle takových názorů není současný systém schopen občany vyslyšet, brát jejich názory na zřetel a zapojovat je do řešení problému či aktuálních výzev. Bohužel, většinou se nejedná o konstruktivní návrhy. S vaničkou totiž není třeba vylít i dítě.

Aby bylo možné občany více zapojovat do rozhodovacího procesu o věcech, které se jich dotýkají, není třeba hned měnit současný systém. Využití prvků participativní a deliberativní demokracie je dle zkušeností například z Velké Británie, Kanady či Finska (viz Citizens as Partners) daleko efektivnější a rychlejší, přičemž vede ke spokojenosti a větší důvěře občanů. V podstatě jde o to, abychom pojem demokracie naplnili obsahem.

Participativní přístupy

Zásadním přínosem participativní a deliberativní demokracie je to, že vytváří prostor, ve kterém se potkává institucionalizovaná politická moc s občany. Společně pak nastolují nová témata, zabývají se různými výzvami a řešením aktuálních a reálných problémů. Tento aspekt je nesmírně důležitý, neboť velký díl kritiky současné demokracie se týká právě přístupu občanů do exkluzivního prostoru institucionální politiky. Navíc politika je občany vnímána jako uzavřený systém, který je ve vztahu k nim pojímán jako konfliktní (v negativním slova smyslu). Deliberativní a participativní demokracie mění a priori konfliktní prostředí na konsensuální, což přináší krátkodobé i dlouhodobé výhody oběma stranám (téže mince): zastupitelům, radním, poslancům, senátorům apod. na straně jedné, občanům na straně druhé.

Výhody můžeme shrnout do několika bodů (dle Participatory Methods Toolkit):

• efektivní a účelný rozvoj a plnění různých (politických) programů
• vytváření většího porozumění pro politické záležitosti, zájmy, priority a řešení
• budování širší podpory pro různé programy a iniciativy
• odrážení širšího rozsahu veřejných zájmů a hodnot v rozhodování
• zvyšování vzájemného vědění prostřednictvím sdílení informací, dat a zkušeností
• umožnění vysoce kvalitního a demokratického vedení
• budování sebevědomí veřejnosti a důvěry v rozhodování
• zajištění, aby rozhodnutí a strategie v sobě obsahovaly znalosti a odbornosti, které by jinak mohly být přehlédnuty
• rychlé stanovení možných kontroverzních aspektů otázky a pomoc při spojování rozdílných názorů, aby bylo dosaženo shody v duchu spolupráce
• posílení občanských schopností.

Jak reagovat na změny?

Společnost prochází neustálými změnami. Posledních několik desetiletí je charakterizováno jako velmi intenzivní období, kdy jedna velká společenská změna střídá druhou. Změnilo se ekonomické, politické i společenské prostředí. Jsme vzdělanější, zajímáme se o více věcí, máme neustálý a téměř neomezený přístup k informacím, nenecháme si líbit všechno možné a máme potřebu být informování o věcech, které se nás týkají. Nejen však informováni. Chceme se na rozhodnutích, která nás ovlivňují, podílet. Demokracie tak pro nás nabývá nových rozměrů, které jsou spjaty především s aktivním přičiněním - a to nejen v podobě vhození hlasovacího lístku do volební urny. To ale není všechno. Kromě participace vyžadujeme rovněž i transparentnost a odpovědnost ze strany institucionalizované politiky.

Přidaná hodnota

Participativní a deliberativní přístup v tomto bodě přináší další rozměr navíc. Krom toho, že je v zásadě transparentní, se jedná o přístup, který přispívá k rozložení odpovědnosti mezi všechny zúčastněné strany. Ale vezměme to popořádku.

Participativní přístup v zásadě aktivně obhajuje začlenění „veřejnosti“ do rozhodovacího procesu, kde příslušná „veřejnost“ závisí na projednávaném tématu. Veřejnost je v tomto případě téměř kdokoli. Například „obyčejní“ občané, účastníci konkrétního projektu nebo politiky, experti, ale i členové vlády či průmyslníci. Vstupovat do tohoto procesu může kdykoli, a to jak ve fázi vytváření určité politiky, tak ve fázi realizace, či při vyhodnocování dané politiky. Kromě přístupu do procesu rozhodování přináší participativní přístup každému zúčastněnému šanci, aby byl jeho hlas slyšet.

To, že každý hlas může být slyšet a že dostává prostor, vede k pluralismu. Množství různých názorů, které odrážejí různé aspekty, jež jsou rozmanité a které podněcují k nahlížení dané věci z mnoha uhlů pohledu, umožňují, aby bylo nalezeno nejlepší společné řešení. Zde vstupuje do hry zmíněná transparentnost. Tento proces je naprosto otevřený - nejenom z hlediska vstupu ale i z hlediska jeho přehlednosti. To je velmi důležité, neboť nám to umožňuje přijímat i výsledek, který se liší od našich představ. Přidanou hodnotou pak je, že aplikace participativního přístupu posiluje budování samotné demokracie. Jsme totiž schopni ocenit a plně se ztotožnit s klíčovými demokratickými procesy. Participace vede i přijmutí odpovědnosti. Jestliže máme možnost se aktivně zapojit do rozhodování, bereme tím na sebe i zodpovědnost za výsledná rozhodnutí. A právě uvědomění si odpovědnosti ve fázi, kdy se podílíme na formulaci problému, návrhu jeho řešení apod. je důležitým a neodmyslitelným prvkem demokracie a demokratické společnosti.

Kdy používat participativní přístupy?

V každodenním životě činíme řadu rozhodnutí. Některá jsou méně závažná a postačí nám k nim selský rozum, některá jsou složitější a dotýkají se již nejen nás, ale i např. našich dětí. Taková rozhodnutí už vyžadují podstatně širší zapojení nejenom zúčastněných, ale také i zvážení různých variant, které se nabízejí. Podobně je tomu i v oblasti veřejné politiky. Některá rozhodnutí lze udělat poměrně rychle a v rámci svěřeného mandátu, jiná je dobré učinit za přispění těch, kterých se to podstatně dotýká nebo teprve dotkne. Z výše zmíněného vyplývá, že participativní a deliberativní přístup je vhodné využít zejména pro situace, kdy usilujeme o řešení (dle Participatory Methods Toolkit):

• témat, která potřebují etickou, sociální nebo kulturní studii a mohou vyžadovat volbu mezi základními hodnotami a principy
• politických záležitostí, pro které je zapotřebí spojení veřejného povědomí, vědění, hledání řešení a emocionálního nebo morálního přijetí případného rozhodnutí
• výběrů veřejných zájmů, které budou záviset na bezpečnostním principu nebo závažnosti důkazů
• skrytých hodnot a principů, které musejí být vyjasněny, než budou předloženy podrobné návrhy nebo možnosti řízení rizik
• jasně formulovaného souboru možností nebo návrhů, které podporují hledání konsensu nebo inovačních řešení.

Má to tedy smysl?

Vraťme se teď ještě k úvodnímu příkladu a posuňme se v něm o nějaký čas dále. Opět potkáváme našeho známého. Tentokráte však na setkání v sále místního kulturního domu. Nejsme na zábavě ani hasičském plese, ale na setkání zástupců města s obyvateli nad projednáváním nového územního plánu. Padne očekávaná otázka: Co ty tady? A následuje (ne)očekávaná odpověď: Ale, co… Byla možnost, tak jsem to chtěl zkusit. Vypadá to, že by to k něčemu mohlo být…

Zní to sice jako utopie, ale zkušenosti z míst, kde participativní a deliberativní přístup aplikují, hovoří v tomto duchu. Výsledkem skutečně mohou být spokojenější občané a efektivnější správa – tedy situace výhodná pro všechny. Věříme, že na tomto portále najdete nejen potřebnou inspiraci, ale i odhodlání...

 
Milan Hrubeš, COV & FSS MU
únor 2014